Agrocybe aegerita
Plodnice polničky topolové jsou středně velké o průměru klobouku 5-15 cm a rostou většinou v trsech, Klobouk je mírně vyklenutý později plochý. Barva je světle okrová s tmavším středem. Třeň je tenký, mírně šupinatý. V přírodě roste na pařezech a kmenech odumřelých listnatých stromů, zejména na topolech. Roste hlavně v jižní Evropě, u nás se vyskytuje vzácně.
Drcená sláma nebo piliny z dřeva listnatých stromů, drcená kukuřičná vřetena, sadba polničky, varné sáčky ( např. na tlačenku ).
Příprava sterilního substrátu je stejná jako u ucha Jidášova, penízovky sametonohé a šii-také.
Sadbu roztřepáme na jednotlivá zrna, vychladlý sáček otevřeme v čisté místnosti bez plísní. Pro očkování použijeme dřevěnou vařečku, kterou jsme předem vyvařili ve vodě. Držátkem vařečky uděláme doprostřed substrátu v sáčku díru a do té nasypeme sadbu. Sáček potom přes váleček vaty uzavřeme provázkem.
Sáček necháme prorůstat podhoubím při teplotě 20-25°C. Doba prorůstání takto připraveného substrátu při průměru sáčku cca 12 cm asi 20 dní. Při prorůstání nepotřebuje světlo.
Když je sáček úplně prorostlý podhoubím, můžeme do sáčku udělat několik otvorů o průměru asi 10 mm. Otvorů neděláme mnoho, aby substrát zbytečně nevysychal a také aby nenasadilo velké množství plodnic, kterém by potom "neuživil". Sáček potom umístíme do prostoru s rozptýleným světlem a teplotou okolo 20°C a vysokou vzdušnou vlhkostí. Na jaře a na podzim můžeme využít skleník nebo foliovník, přes léto lze polničku nechat plodit venku na stinném místě s vlhkým mikroklimatem. První plodnice by se mohli objevit asi po 14 dnech.
Špalky zdravých listnatých stromů o délce asi 50 cm a průměru 15-20 cm, nejlépe 1-2 měsíce po pokácení ( vhodné jsou zejména topoly, ale použít můžeme i ostatní dřevo z listnatých stromů, z tvrdých dřev je vhodný buk a habr, méně vhodný je dub ), sadba polničky, plastový pytel.
Vše je stejné jako u hlívy ústřičné.
Při pěstování polničky venku je třeba dbát na výběr stanoviště. Polnička totiž potřebuje k plození poměrně vysokou vzdušnou vlhkost. Proto je třeba vybrat místo bez slunečního svitu s vlhkým mikroklimatem. Pokud budeme polničku nechávat přezimovat venku, můžeme kmeny podobně jako u hlívy nastojato zakopat do země. Pak je třeba prorostlé špalky chránit před silnějšími mrazy zakrytím listím nebo slámou. Jinak můžeme kmeny na vlhčím místě položit a v případě potřeby kmeny a i okolí kmenů zalít. Na podzim potom můžeme kmeny uschovat do skleníku, nebo chladnějšího sklepa a na jaře opět vyndat ven.
Polnička tvoří plodnice v teplotním rozmezí 16-22°C, tj. od pozdního jara do října. Špalky plodí podle tvrdosti dřeva 3-5 let.
Sklízíme vždy celé trsy plodnic v době kdy je jich většina v požadované velikosti, když jsou kloboučky ještě mírně vyklenuté. Plodnice jsou výborné chuti a hodí se zejména do polévek a omáček. Můžeme je též použít do těstovin a jako náplň do palačinek.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |